To je oblast, která zahrnuje přípravu nové hlavy vodního zákona a přípravu plánů pro zvládání sucha. Zároveň je však vystaven tlakům z vyšších a nižších rovin společenské organizace a jeho výsadní postavení v řadě oblastí - včetně mezinárodněpolitické - se postupně omezuje. Role, význam a vliv jednotlivých činitelů se mění, a to mnohdy ve velmi krátkém časovém období.

Prvním výstupem činnosti komise byl materiál s názvem Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vodykterý Vláda ČR schválila dne Schválený materiál definoval 49 úkolů, jejichž splněním byli pověřeni zástupci jednotlivých dotčených resortů. Úkoly byly rozděleny do šesti tematických skupin, které zahrnují monitorovací a informativní opatření, legislativní opatření, organizační a provozní opatření, ekonomická opatření, technická opatření, environmentální opatření a jiná opatření.

Jednalo se především o rozsáhlé výzkumné analýzy. O způsobu plnění jednotlivých úkolů měla dle výše zmíněného usnesení informovat meziresortní komise členy vlády do konce roku Vznikla tak Informace o stavu plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody ; pro větší přehlednost obsahuje materiál pouze stručné plnění úkolů, podrobnější informace jsou uvedeny v příloze.

Historie minulých vlád

V rámci plnění některých úkolů byly zadány výzkumné analýzy, odkaz na jejich souhrnné zprávy je uveden v plnění příslušných úkolů. Kvůli svému rozsahu nejsou součástí vlastního předkládaného materiálu. V srpnu byl na půdorysu komise představen první návrh osnovy Koncepce na ochranu před následky sucha pro území ČR dále jen koncepce s přílohamikterý byl za účasti všech členů komise dále rozpracován tak, aby postihl všechny aspekty sucha, kterým může Český republika v blízké až středně vzdálené budoucnosti čelit.

Dne Výsledkem jednání byl mimo jiné požadavek na úpravu osnovy a struktury koncepce v souladu s metodikou ministerstva pro místní rozvoj. Nový formát koncepce byl představen v dubnuzpracování náplně koncepce bylo dokončeno na konci května Počátkem června byl dokument odeslán do meziresortního připomínkového řízení. V souladu s usnesením č. V návaznosti na popis rozhodujících pozorovaných změn hydroklimatických poměrů v ČR jsou v koncepci představeny zásadní vize a strategické cíle, pro jejichž dosažení byla navržena opatření, která jsou rozdělena do pěti tematických pilířů.

Nad rámec těchto pěti pilířů jsou zcela zásadní opatření legislativního a ekonomického charakteru, která jsou předpokladem pro úspěšnou implementaci navrhovaných opatření.

Jako velikost a koncepce clena

Procesy zvyšování ochrany území ČR před následky sucha a nedostatku vody musí probíhat na několika úrovních najednou a je třeba do nich zapojit co nejširší spektrum zainteresovaných skupin. Je třeba urychlit a zefektivnit realizaci těch opatření, která působí především preventivně a lze je přijmout v co nejkratším časovém horizontu a v co největším plošném měřítku. Zároveň iniciovaly procesy, jež vedly k zásadním politickým změnám v Evropě.

Rozpadly se tři státy a na jejich místě se ustavilo 22 nových států, mezi nimi i Česká republika. Pro mezinárodní postavení České republiky má zásadní význam skutečnost, že rozdělení bývalého Československa proběhlo spořádaně a mírovou cestou.

Česká republika navázala na pozitivní výsledky zahraniční politiky Československa v letech - Omezení zahraniční politiky ČR Vznik samostatné České republiky zároveň zvýraznil některá omezení spojená s jejím postavením v mezinárodním společenství. Otevřená ekonomika České republiky je značně závislá na mezinárodní hospodářské výměně a citlivě reaguje na výkyvy ve světové ekonomice.

Česká republika má jen omezené možnosti samostatně ovlivňovat mezinárodní prostředí. Činitelé současných mezinárodních vztahů III. Charakteristika současného mezinárodního prostředí Současná mezinárodní politika se odehrává Jako velikost a koncepce clena vzájemné působení řady činitelů - suverénních států, uskupení států s různým stupněm integrace v mezinárodních organizacích a institucích a nestátních činitelů.

Současné mezinárodní prostředí po skončení studené války a bipolární konfrontace je charakterizováno rozptylem moci, autority, rizik a ohrožení. Mezinárodní vztahy jsou ve stálém vývoji, směřují k mnohovrstevnaté komplexnosti, kdy vedle sebe existují prvky řádu a integrace s elementy chaosu a fragmentace.

Role, význam a vliv jednotlivých činitelů se mění, a to mnohdy ve velmi krátkém časovém období. Zahraniční politika ČR se orientuje na ty činitele a síly, které podporují mír, stabilitu, řád, předvídatelnost a kontinuitu.

Suverénní stát Suverénní stát zůstává i nadále rozhodujícím aktérem mezinárodní politiky a nejdůležitějším subjektem mezinárodního práva. Zároveň je však vystaven tlakům z vyšších a nižších rovin společenské organizace a jeho výsadní postavení v řadě oblastí - včetně mezinárodněpolitické - se postupně omezuje. Shora nutí proces globalizace jednotlivé státy hledat na mezinárodní či nadnárodní úrovni řešení mnohých problémů, které jsou nad jejich síly a možnosti.

Jako velikost a koncepce clena

Zdola omezuje rozhodovací autonomii jednotlivých států proces regionalizace, kdy stát předává část rozhodovacích pravomocí na nižší správní a organizační úrovně. Obě tyto tendence se projevují i v zahraniční politice ČR. Mezinárodní organizace Role mezinárodních organizací po studené válce vzrostla.

Je to důsledek intezivně se prosazujících globalizačních procesů, liberalizace světové ekonomiky, rostoucí vzájemné závislosti států a zrychleného rozvoje vědy a techniky.

Zvyšuje se počet problémů, jejichž řešení přesahuje možnosti jednotlivých států. Proto sílí snahy o regulování nových procesů a stabilizaci a posilování řádu v mezinárodních vztazích. Řada mezinárodních organizací se v období po studené válce úspěšně adaptuje na nové prostředí a rozšiřuje pole své působnosti. Zároveň se projevuje snaha hledat odpověď na nové výzvy pružným seskupováním států bez vytváření tradičních institucionálních struktur. Pro ČR představuje mnohostranná spolupráce a členství v mezinárodních organizacích či seskupeních také nástroj k vyrovnávání relativní mocenské a ekonomické asymetrie ve vztazích k větším státům.

Nestátní činitelé V současném mezinárodním systému působí stále větší počet nestátních činitelů, které rostoucí měrou omezují možnosti samostatného působení suverénních států. Například činnost nadnárodních korporací, globálních médií, transnacionálních nátlakových lobby, skupin vymezených etnicky, nábožensky či regionálně a usilujících často teroristickými prostředky o větší míru nezávislosti na státní moci, stále častěji vyžadují spolupráci mezi státy i v oblastech, které jsou považovány za vnitropolitické.

Zároveň se konstituují jako stále důležitější faktor mezinárodních vztahů instituce a organizace, které vycházejí z občanské společnosti. V řadě oblastí např.

Česká zahraniční politika přihlíží při formulaci svých cílů i při jejich praktickém naplňování k existenci a působení nestátních činitelů.

Principy zahraniční politiky České republiky Zahraniční politika České republiky vychází z těchto hlavních zásad: Hodnotový rámec Česká republika se hlásí k dědictví a hodnotám evropské civilizace. Multikulturalita současného mezinárodního prostředí však otevírá otázku po hodnotách a etických normách globálních. Za základní hodnoty považuje Česká republika obecné mezinárodní právo, princip vlády zákona a princip nezcizitelnosti přirozených lidských práv.

Lidská práva Česká republika si uvědomuje, že lidská práva jsou nedělitelná a k jejich ochraně je zapotřebí aktivní, Jako velikost a koncepce clena a dynamické politiky. Ve své politice se opírá o mezinárodní dokumenty, které upravují vztah občana a státu, zejména o Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Evropskou úmluvu o lidských právech a Evropskou sociální chartu.

Jako velikost a koncepce clena

Demokracie Česká republika chápe demokracii nejen jako vnitropolitickou záležitost jednotlivých států, ale také jako předpoklad mírových vztahů mezi nimi. Jen prostřednictvím demokratických mechanismů mohou občané, kteří v konečném důsledku vždy nejvíce doplácejí na mezinárodní konflikty, projevit a realizovat svou touhu po míru a prosperitě. Suverenita a bezpečnost států střední velikosti typu České republiky je úzce spjata s demokratickým mezinárodním systémem.

Mírové metody a prostředky Česká republika uplatňuje ve svých vztazích s ostatními státy v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů mírové metody a prostředky. Usiluje o to, aby mezinárodní vztahy byly založeny na zásadách mezinárodního práva, svrchovanosti, politické nezávislosti a územní celistvosti států. Je připravena v souladu s mezinárodním právem podpořit kroky mezinárodního společenství vůči těm, kteří tyto zásady porušují.

Kooperativnost Česká republika prosazuje mezinárodní spolupráci na zásadě vzájemné výhodnosti.

Je si však současně vědoma, že neméně důležitá je zásada sdílené odpovědnosti a mezinárodní solidarity. Česká republika chápe význam kooperativních postupů, jež vedou ke zvýšení důvěry v mezinárodních vztazích, a je připravena podílet se na všech činnostech, které k tomu přispívají. Zájmy České republiky Česká republika má jako každý suverénní stát své životní a strategické zájmy. Životní zájmy Životním zájmem ČR je zajištění existence státu, jeho státní suverenity, územní celistvosti, zachování ústavního pořádku, demokracie a bezpečí jeho občanů.

Na ochranu svých životních zájmů použije Česká republika všechny dostupné prostředky, včetně krajních. Strategické zájmy Strategickým zájmem České republiky je napomáhat vytváření a posilování příznivého mezinárodního prostředí a začlenit se do stabilních mezinárodních bezpečnostních a ekonomických struktur, které umožní realizovat cíle české zahraniční politiky.

Strategickým zájmem České republiky je i vytvoření vnějších podmínek pro hospodářský růst a prosperitu státu, udržení a posilování komparativních výhod české ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti českých vývozců. Česká republika je zainteresována na dlouhodobě udržitelném a vyváženém rozvoji světového hospodářství a na vytvoření podmínek pro účinný postup proti globálním hrozbám a rizikům, jako je degradace životního prostředí, drogy, transnacionální zločin a terorismus. K prosazování svých strategických zájmů bude Česká republika používat prostředky přiměřené svým možnostem.

  • V reakci na významné epizody sucha z přelomu let a byly z iniciativy ministra životního prostředí Mgr.
  • Závěr Úvod Ve svém programovém prohlášení z
  • Masaz clenu Chcete-li zvetsit fotografie
  • Элвин боролся и с потоком воздуха, и с той силой, что поддерживала его движение.
  • Priprava na zvyseni clena

Dílčí zájmy Od životních a strategických zájmů se odvíjí soubor konkrétních dílčích zájmů České republiky. V současném proměnlivém mezinárodním prostředí nelze vystačit s chápáním těchto zájmů jako s objektivně existující a neměnnou kategorií. Jejich definování je kontinuální proces, který probíhá v nespočetnu konkrétních situací a interakcí.

Některé zájmy nejsou spojeny s fungováním státu, ale s činností nestátních činitelů, a odrážejí hodnoty občanské společnosti a dlouhodobé cíle mezinárodního demokratického společenství. Cíle a nástroje zahraniční politiky České republiky Cíle zahraniční politiky ČR Cíle české zahraniční politiky vycházejí z definovaných zájmů státu. Je to především zajištění vnější bezpečnosti státu, vytvoření podmínek pro jeho mírový rozvoj a prosperitu státu a pro svobodný a všestranný rozvoj jeho občanů.

Cílem zahraniční politiky České republiky je zařadit ČR do společenství vyspělých demokratických zemí, jimž bude rovným, spolehlivým a důvěryhodným partnerem, a převzít přiměřený díl odpovědnosti států demokratického společenství za vývoj v Evropě a ve světě.

Česká republika uskutečňuje své zahraničněpolitické cíle rozvíjením dobrých vztahů se sousedními a ostatními státy, začleněním ČR do mezinárodních organizací, které zajišťují mír, bezpečnost a stabilitu na evropském kontinentě a ve světě, a vytvářejí podmínky pro ekonomický růst a prosperitu v evropském i světovém měřítku. Své zájmy a cíle sleduje česká zahraniční politika ve všech vztahových rovinách. Jde především o vztahy s mezinárodními institucemi, organizacemi a uskupeními a vlastní aktivní diplomacii v jejich rámci multilaterální diplomacievztahy s jednotlivými státy bilaterální diplomacieo podporu vnějších ekonomických vztahů ekonomický rozměr diplomacieo kulturní prezentaci ČR v zahraničí kulturní rozměr diplomaciejakož i o dialog s nevládními organizacemi a sdruženími veřejná a nestátní diplomacie.

Česká zahraniční politika klade také důraz na mezinárodní spolupráci při ochraně životního prostředí ekologický rozměr diplomacie. Nástroje zahraniční politiky Charakter současného mezinárodního prostředí vyžaduje Jako velikost a koncepce clena přístupy a překonání úzce sektorových či teritoriálních pohledů.

Jednotlivé roviny a nástroje zahraniční politiky se vzájemně doplňují a nezřídka prostupují. Multilaterální diplomacie Česká zahraniční politika bude plně využívat možností diplomatického působení na mnohostranných mezinárodních fórech, kde se uskutečňuje stále větší část mezinárodních vztahů.

Meziresortní komise VODA-SUCHO

Česká republika je členem 56 mezinárodních vládních organizací. V roce se stane plnoprávným členem Severoatlantické aliance. V roce zahájila jednání o přistoupení k Evropské unii. Působí ve všech hlavních mezinárodních kontrolních režimech a v řadě funkčních mezinárodních uskupení. Pro Českou republiku s jejími omezenými zdroji a možnostmi jsou mezinárodní organizace platformou, kde může efektivně prosazovat své zájmy.

Česká republika podporuje další racionální rozvoj mezinárodních organizací s cílem vytvořit fungující rámec pro efektivnější globální řízení a trvale udržitelný rozvoj. Bilaterální diplomacie V oblasti dvoustranné diplomacie má Česká republika k dispozici široký prostor pro aktivní působení.

Udržuje diplomatické styky se státy světa. V zahraničí působí českých zastupitelských úřadů. Zvláštní důraz klade na politiku dobrého sousedství.

Česká republika bude rozvíjet jak dvoustrannou, tak i regionální spolupráci ve středoevropském prostoru v kontextu se začleňováním do evropských a euroatlantických struktur. Česká zahraniční politika si je vědoma toho, že bilaterální vztahy s členskými zeměmi EU nabývají postupně charakteru vnitrounijních vztahů. Ekonomický rozměr diplomacie Česká zahraniční politika bude podporovat hospodářské zájmy českých podniků - jak v rámci mezinárodních ekonomických organizací, tak komplexní proexportní politikou.

Aktivně se zapojí do jednání, která budou směřovat k vyšší účinnosti mezinárodních ekonomických organizací, a podpoří opatření, která omezí negativní aspekty probíhajících globalizačních procesů ve sféře ekonomiky. Česká republika se bude v rámci svých možností aktivně podílet na činnostech spojených se zahraniční humanitární a rozvojovou pomocí.

Jako velikost a koncepce clena

Veřejná a nestátní diplomacie V současné době roste význam mezinárodních aktivit, které vycházejí z občanské společnosti a nejsou bezprostředně spojeny s činností státu. Patří mezi ně např. Úloha nevládních organizací roste zejména tam, kde vládní a mezivládní instituce nejsou schopny včas a pružně reagovat např. Česká zahraniční politika bude tyto tendence brát v úvahu, napomáhat při získávání potřebných informací a podporovat konkrétně zaměřené projekty.

Ekologický rozměr diplomacie Ochrana životního prostředí a zabezpečení trvale udržitelného rozvoje jsou dnes globálními problémy, jejichž řešení vyžaduje společné úsilí všech států světa a vypracování jak globálních, tak národních strategií a přístupů. Význam ekologického rozměru současných mezinárodních vztahů dokazuje rostoucí množství mezinárodních úmluv i dvoustranných dohod o eliminaci negativních dopadů průmyslového rozvoje na životní prostředí.

ČR bude při rozvoji mezinárodní ekonomické spolupráce dbát na přísné uplatňování ekologických standardů odpovídajících mezinárodním závazkům i požadavkům národní legislativy.

Kulturní rozměr diplomacie Česká zahraniční politika vychází z předpokladu, že kulturní, školské, vědecké a nevládní vztahy vytvářejí prostor pro vzájemné poznávání a sbližování států, národů a kultur i pro navazování a realizaci obchodních a investičních kontaktů.

Díky své autentičnosti, často osobní povaze, a tím i určité nezávislosti na momentálních výkyvech politického klimatu, přispívají tyto styky ke stabilitě mezinárodní politiky. Česká zahraniční politika bude věnovat stálou pozornost kulturní prezentaci ČR v zahraničí, která významně přispívá k vytváření pozitivního obrazu státu a růstu jeho mezinárodní prestiže.

Bude přitom maximálně využívat Českých center a postupovat ve spolupráci s ministerstvem kultury. Zahraniční služba Naplnění cílů zahraniční politiky státu je primární úkol zahraniční služby.

Úspěšnost zahraniční politiky státu do značné závisí na odborné úrovni zahraniční služby, její organizaci a schopnosti reagovat na rychle se měnící prostředí. Zahraniční služba demokratické země jako je Česká republika musí být budována na nestranickém principu a uskutečňovat politiku demokraticky zvolené vlády. Tvorba zahraniční politiky České republiky Konsensuálnost Zahraniční politika musí respektovat a reflektovat propojenost mezinárodních a domácích politických, ekonomických a sociálních procesů a vztahů.

Nadstranický konsensus týkající se zahraniční politiky je důležitý k tlumení destabilizačního dopadu této propojenosti. To neznamená, že je zahraniční politika vyňata z procesu soupeření mezi politickými stranami v rámci demokratického systému. Legitimní spor idejí a politických přístupů ale nesmí ohrožovat zájmy státu. Zahraniční politika České republiky se uskutečňuje na základě konsensu v hlavních otázkách. Tento konsensus vychází z dialogu napříč politickým spektrem na půdě Parlamentu České republiky i mimo něj a na dialogu mezi vládou, parlamentem a prezidentem republiky.

Dialog s občany Významným zdrojem pro koncipování zahraniční politiky České republiky je stálý dialog mezi ústavními činiteli a orgány a občany ČR. Zahraniční politika státu má občanům nejen sloužit, ale zároveň jim pomáhat orientovat se ve složitých souvislostech mezinárodních vztahů. Otevřená zahraniční politika je možná pouze v oboustranné komunikaci mezi státem a občanskou společností. Neinformovanost a kabinetní politika vede k nezájmu občanů a v konečném důsledku k omezení demokratické tvorby a kontroly zahraniční politiky.

Působnost a pravomoce státních orgánů Působnost a pravomoce státních orgánů při uskutečňování zahraniční politiky ČR jsou určeny a vymezeny Ústavou ČR a kompetenčním zákonem. Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy pro oblast zahraniční politiky.

Zabezpečuje vztahy k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením a koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce.

Zahraniční politika České republiky: agenda a úkoly Priority zahraniční politiky ČR Konkrétní úkoly české zahraniční politiky vycházejí z priorit stanovených vládním prohlášením. Jde v první řadě o začlenění České republiky do stabilních euroatlantických struktur - Severoatlantické aliance a Evropské unie, o rozvíjení dobrých vztahů se sousedními státy, o posílení regionální spolupráce ve střední Evropě a o rozvíjení mezinárodní spolupráce v nejširším rozsahu.

Historický kontext I. Evropská politika České republiky Vývoj na evropském kontinentě má pro Českou republiku zásadní význam Evropskou politiku v minulosti určovalo konfliktní soupeření několika mocenských center, mezi nimiž s menším či větším úspěchem manévrovaly menší státy.

Tento tradiční vzorec vztahů mezi evropskými státy již v podstatě patří minulosti zejména díky poválečné integraci západní části kontinentu. Česká republika se chce zapojit do tohoto procesu a svým dílem přispět k tomu, aby se tento vývoj rozšiřoval na stále větší počet evropských zemí.

Evropská integrace jako politický proces Evropská unie Vývoj v Evropě je zásadním způsobem ovlivňován evropskou integrací, v níž je rozhodujícím činitelem Evropská unie EU. Tento Jako velikost a koncepce clena, který začal propojováním jednotlivých hospodářských odvětví, byl a je především politickou ideou. U jeho kořenů byla snaha nahradit odvěká nepřátelství evropských států jejich úzkou spoluprací a jednotou, vyřadit válku jako nástroj politiky a řešit rozdílné přístupy mezi členskými státy jednáním a společným rozhodováním.

V tomto úsilí bylo díky rozvoji evropské integrace dosaženo zásadních úspěchů. Česká republika a Evropská unie Česká republika se zapojila do evropského integračního procesu bezprostředně po svém Jako velikost a koncepce clena. Právním základem vztahů mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími je Evropská dohoda o přidružení z rokukterá vstoupila v platnost 1.

V lednu požádala Česká republika o členství v Evropské unii. V březnu byla zahájena předběžná technická jednání a v listopadu začala jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii na ministerské úrovni.

Cílem současné vlády je dovršit přípravy na přistoupení České republiky k Evropské unii k roku Zahraničněpolitickou prioritou je dojednat smlouvu o přistoupení České republiky k Evropské unii. Jaká Evropská unie?

Česká republika bude akceptovat Evropskou unii takovou, jaká bude v okamžiku, kdy k ní přistoupí, přičemž má zájem vstoupit do silné a funkční organizace. Evropská unie se Clen zvysuje vlakove vybaveni na změněné podmínky po přijetí nových členských zemí a také na to, aby byla schopna čelit výzvám nového tisíciletí v evropském i celosvětovém kontextu.

Česká republika při formulování své evropské politiky vychází z předpokladu, že cílem evropské integrace je vytvořit politickou unii se silnou sociální a ekologickou dimenzí. Členské státy Evropské unie budou ve vzrůstající míře sdílet svou suverenitu při uplatňování zásady subsidiarity, tj.

Česká republika se chce podílet na budování prosperující a konkurenceschopné, otevřené, sociálně spravedlivé, ekologicky odpovědné a demokratické Unie svobodných občanů a spolupracujících regionů.

Takováto Unie se bude účinně podílet na řešení globálních problémů společně se Spojenými státy americkými v rámci transatlantického partnerství. Identita suverenita v Evropské unii Česká republika chce vnést svůj příspěvek do sjednocující se Evropy, kde se utváří celoevropská občanská společnost a zároveň přetrvává pluralita zájmů jednotlivých evropských států.

Přestože proces evropské integrace, spojený s přechodem k jednotnému vnitřnímu trhu a k hospodářské a měnové unii, vede ke stále užšímu sbližování evropských národů a k pozvolné europeizaci politických a ekonomických struktur jednotlivých států, národní kulturní identity zůstávají zachovány a dokonce získávají větší prostor pro svou seberealizaci.

Jako velikost a koncepce clena

ČR je odhodlána obohatit EU o vlastní kulturní identitu. V současné době tradiční funkce a mechanismy již nepostačují k uplatňování zájmů státu. Členské země Evropské unie se proto rozhodly postupovat společně a svěřit jí část své suverenity v konkrétních smluvně vymezených oblastech.

ČR je připravena postupovat obdobně a při uplatňování svých zájmů využívat mechanismů, jež byly v EU vytvořeny. Reformy Evropské unie Nezbytnou podmínkou fungování rozšířené EU jsou reformy, jejichž cílem je vnést změny do některých politik zemědělské a regionálníposílit účinnost a demokratičnost rozhodovacích mechanismů a hlavních institucí EU, a tak přiblížit Unii občanům.

O cílové podobě těchto reforem se jedná.

  1. Meziresortní komise VODA-SUCHO | Sucho v krajině
  2. Historie minulých vlád | Vláda ČR

Česká republika podporuje reformy EU, které umožní pokračování integračního procesu, zachovají rovnoprávné vztahy mezi jednotlivými státy na základě solidarity a Jako velikost a koncepce clena a zajistí funkčnost celé organizace po jejím rozšíření. Hospodářská a měnová unie ČR považuje vytvoření Hospodářské a měnové unie a zavedení společné měny euro za velký úspěch evropského integračního procesu s celosvětovým dosahem.

Proces zavádění společné měny ČR pozorně sleduje a vyhodnocuje. Před vstupem do Evropské unie bude podnikat opatření, aby se postupně přibližovala kritériím pro vstup do Hospodářské a měnové unie. Po přistoupení k Evropské unii bude usilovat o to, aby mohla být co nejdříve začleněna do Hospodářské a měnové unie.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika Česká zahraniční politika považuje Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku SZBP Evropské unie za významný krok v prohlubování Clen prispevku ke stazeni zvetseni integračního procesu a formulování a prosazování evropských zájmů. Je připravena se před přistoupením k Unii více podílet na jejím uskutečňování.

Je toho názoru, že je třeba dále zdokonalovat flexibilní mechanismy pro formulaci a naplňování této společné politiky. Migrační, azylová a vízová politika ČR si uvědomuje, že jednotný evropský vnitřní trh může fungovat jen tehdy, bude-li chráněn proti vnějším destabilizujícím vlivům, proti organizovanému zločinu a ostatním negativním jevům.

Postupně proto harmonizuje svou migrační a vízovou politiku s politikou Evropské unie a připravuje se na přijetí zásad, které pro tuto oblast vyplývají ze Schengenských dohod a z Amsterodamské smlouvy.

ČR bude s Evropskou unií koordinovat též svou azylovou politiku. Příprava ČR na přistoupení k Evropské unii Cílem České republiky je připravit se na vstup do Evropské unie v roce S tím je spojena řada závažných úkolů.

Patří mezi ně především úkol převzít, zavést a vynucovat široký soubor právních norem, které tvoří acquis communautaire. Vláda ČR pro to vytvořila potřebné institucionální a organizační předpoklady a zapojila do přípravy všechny rezorty státní správy.

Připravuje rovněž dokument Hospodářská strategie vstupu do Evropské unie: růst - konkurenceschopnost - zaměstnanost - solidarita. Vláda rovněž vytváří účinné mechanismy a vyhradí prostředky pro efektivní využívání zdrojů, jež Unie uchazečům v předvstupním období nabízí - především v rámci programu PHARE a programů, jež budou zřízeny po roce pro oblast zemědělství a regionální politiky strukturální fondy.

Česká republika má též zájem využívat úvěrových možností, jež nabízejí programy Evropské investiční banky. Při jednáních o přistoupení k Evropské unii bude Česká republika usilovat o dosažení takových podmínek, jež budou v souladu se zájmy české transformující se společnosti. Jde zejména o sjednání přechodných období v omezeném počtu oblastí, kde by okamžité převzetí závazků podle acquis communautaire vyvolalo vážné obtíže.

Získání podpory veřejnosti Přistoupení k Evropské unii je závažné politické rozhodnutí historického významu. Podstatně ovlivní vývoj v České republice v příštím století. Dopady členství v EU se budou týkat všech občanů ČR, a proto má podpora evropské politiky vlády ze strany veřejnosti klíčový význam.

Vláda zajistí v rámci komunikační strategie, aby široká Jako velikost a koncepce clena a různé zájmové či profesní skupiny občanů získaly podstatné a vyvážené informace o Evropské unii a o přínosech a důsledcích budoucího členství ČR v EU. Spolupráce s kandidátskými zeměmi Česká diplomacie v přípravě na jednání o vstupu do EU spolupracuje s kandidátskými zeměmi, které jednají o přistoupení k Evropské unii, zejména s Polskou republikou a Maďarskou republikou.

ČR bude pokračovat v pravidelných schůzkách hlavních vyjednavačů a dalších expertů kandidátských zemí první skupiny, které slouží k výměně informací a konkrétních zkušeností z negociačního procesu, přípravy a předkládání pozičních dokumentů apod.

Cílem těchto setkání je také předcházet zbytečnému vzájemnému soupeření mezi kandidátskými zeměmi a přispět k navození vzájemné důvěry. Česká republika je otevřena spolupráci s dalšími uchazeči o vstup do Unie, s nimiž je připravena se podělit zejména o zkušenosti z přístupových jednání harmonizace legislativy, screening atd.

Za užitečnou považuje i výměnu informací o evropském integračním procesu. V rámci svých možností se bude zasazovat o to, aby EU zahájila jednání o přistoupení s dalšími kandidátskými zeměmi, které k zahájení rozhovorů o přistoupení dosud nebyly přizvány a v přípravě na vstup do Unie značně pokročily.

Role Rady Evropy Rada Evropy Rada Evropy plní nezastupitelnou roli při rozvíjení a posilování celoevropských právních a etických hodnot, pluralitní demokracie, právního státu a ochrany lidských práv i práv menšin. Podílí se na budování celoevropské občanské společnosti. Česká republika využívá jejího teoretického i praktického potenciálu k posilování evropského rozměru své zahraniční politiky. Připojí se k dalším úmluvám Rady Evropy, zejména k Evropské chartě místní samosprávy, Evropské úmluvě o lidských právech a biomedicíně a k Evropské úmluvě o státním občanství.

Vytvoří podmínky umožňující plnění nových závazků.

Připojení k dalším úmluvám významně usnadní spolupráci ČR s ostatními evropskými státy a otevře širší prostor pro vztahy jejích občanů k občanům těchto států. Bude nadále prosazovat svůj iniciativní návrh na zřízení obecné soudní instance Rady Evropy, jejíž funkce by mohl případně plnit i nový Evropský soud pro lidská práva.

Taková soudní instance by zajistila jednotný výklad úmluv Rady Evropy a napomohla hlubší integraci evropského kontinentu v oblastech, jejichž rozvoj členské státy této organizaci svěřily. Evropská a mezinárodní bezpečnost Nedělitelnost bezpečnosti Bezpečnost je nedělitelná. Bezpečnost České republiky nelze v dnešním globalizujícím se mezinárodním prostředí oddělovat od bezpečnosti evropského kontinentu a celé planety.

V dnešním vzájemně propojeném světě mohou i vzdálené události, které mají zdánlivě malou souvislost s děním v České republice, nečekaně přerůst do podoby, která může ohrozit bezpečnost a stabilitu státu. Nové výzvy Nové prostředí klade zvýšené nároky na schopnost rychlé reakce ze strany jednotlivých států, mezinárodních organizací i na mezinárodní součinnost.

Identifikace potenciálních ohnisek konfliktu, včasné zachycení a vyhodnocení varovných signálů vyžaduje zkvalitnění komunikace a koordinace mezi zahraniční službou a zainteresovanými rezorty, především obrany a vnitra.