Kdyby vám někdo navrhoval, že vám zhotoví skleněné zábradlí, a psal se například rok 1981, možná byste to odmítli už jen s domněnkou, že jde o technologii neprověřenou, a že si přece nebudete stavět v domě zábradlí, do kterého stačí jen lehce uhodit kovovým předmětem, například při stěhování, a zábradlí se vysype na podlahu, a do jeho ostrých střepů pak budete našlapovat.

V té době nebylo skleněné zábradlí kmkdesign.cz natolik povědomé mezi lidmi, že by se ujalo velké důvěry, šlo sice o tvrzené sklo, ale to se využívalo pouze na výstavbu některých svérázných, zejména prominentních výškových staveb, s nimiž přicházeli do styku jen někteří jedinci. Dnes je tvrzené sklo již běžným stavebním materiálem a veřejnost se s ním seznamuje v mnohem širším měřítku. Jak bychom vlastně tvrzené sklo mohli definovat a co je na něm tak výjimečného?

Sklo je kalené – speciální kalená skla mají úplně jiné vlastnosti, než sklo, z něhož pijete nápoje. Kalené sklo není kalné, že by bylo neprůhledné, ale kalení znamená, že je sklo při výrobě zahříváno na velmi vysokou teplotu a poté prudce zchlazeno, podobně, jako se to provádí například u austenitické oceli. Poté má sklo úplně jiné vlastnosti, je houževnaté a pevné a využitelné právě pro stavební účely.

Mezi skla se mohou vkládat fólie – jestliže vložíte mezi dvě či více skel speciální fólii, sklo nebude možné tak snadno prorazit. Tato vlastnost se například uplatní u skel výškových budov, kde byste pádem ze skleněné výplně mohli zemřít. Fólie jsou natolik neznatelné, že to vůbec neovlivní transparentnost skel.

Sklo vás nepořeže – když se vysype sklo v automobilu, rozdrtí se na drobné úlomky, které nemají ostré hrany, takže tu nevykrvácíte. Velmi podobné je to i se sklem pro výstavbu zábradlí, kdyby tu šlo o střepy, jaké známe ze sklenic či žárovek, nebylo by vůbec možné tuto technologii povolit do běžného využití na veřejnosti.